Sankční politika uplatňovaná soudy v roce 2023

Nijak překvapivě je podíl dosud netrestaných mladistvých, kteří se ocitají před soudy výrazně vyšší, než je tomu celkově u odsouzených fyzických osob. Nicméně lze u nich pozorovat výraznější změny v jejich podílu (Graf 2). 

Patrný je zejména nárůst jejich podílu na počátku sledovaného období až do roku 2016. Pak se situace stabilizuje a jejich podíl se výrazněji nemění, pohybuje se mezi 80-82 %. V roce 2023 je možné sledovat mírný pokles na 78 %.

Odklony v řízení před soudem

Trestní příkazy a dohody o vině a trestu

Také v řízení před soudem se realizují různé formy odklonů od standardního průběhu trestního řízení. Jedním, a nejfrekventovanějším, z nich je trestní příkaz. Míra jeho aplikace se poměrně výrazně promítá v rámci sankční politiky. Významnou roli zde má to, že zde nelze ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody a u některých alternativních trestů se zároveň vyžaduje předchozí zpráva probačního úředníka. Zároveň existují zpřísněné podmínky pro ukládání alternativních trestů, a to zejména z hlediska výměry. To pak s ohledem na četnost využívání trestního příkazu výraznou měrou ovlivňuje strukturu ukládaných sankcí. (blíže např. Hulmáková & Rozum, 2012 - Hulmáková, J., & Rozum, J. (2012). Aktuální trendy sankční politiky. Trestněprávní revue, stránky 256–262).  

Po celé sledované období soudy rozhodují trestním příkazem častěji než rozsudkem. Nicméně v rámci sledovaného období je možné sledovat výrazné změny v jeho aplikaci, obecně lze říct, že v dlouhodobém horizontu jeho aplikace klesá. Vysoký podíl odsouzených osob vyřízených trestním příkazem v roce 2013 lze přičíst amnestii prezidenta republiky. Tento podíl však poté převážně klesá. Od roku 2015 je poměrně stabilní pohybuje se mezi 58–59 %. V roce 2021 dochází k poklesu a jeho poté stabilizaci. Rok 2023 v tomto směru nepřináší žádnou změnu. Lze předpokládat, že se zde především v posledních dvou letech do jisté míry mohla projevit výše zmíněná dekriminalizace bagatelní majetkové kriminality, která dříve spadala do okruhu věcí, o kterých rozhoduje samosoudce. Význam může mít i mírný pokles podílu dosud netrestaných osob. Dalším významným faktorem může být i širší aplikace dohod o vině a trestu právě v posledních dvou letech (blíže zde), resp. i využívání institutu prohlášením viny dle § 206a TrŘ. To ovšem nelze ze statistik ověřit.

Dalším významným odklonem jsou dohody o vině a trestu uzavřené mezi státním zástupcem a obviněným, které výrazným způsobem zkracují projednání celé věci v řízení před soudem. Tyto dohody schvaluje soud. Míra schválených dohod se tedy odvíjí primárně od aktivity jiných subjektů, než je soud. Nicméně i on může již v řízení před soudem, má-li za to, že by bylo vhodné ji sjednat, v tomto směru obžalobu předběžně projednat či v rámci hlavního líčení o tom obviněného poučit a zjistit stanovisko příslušných subjektů trestního řízení.

V případě schválených dohod o vině a trestu u fyzických osob, je zřejmé, že je patrné, že do roku 2019 k nim docházelo ve velmi omezené míře. Velmi výrazný nárůst jejich počtů do značné míry souvisí s legislativními změnami tohoto odklonu (blíže zde). Zároveň je zřejmé, že i zde dochází v následujících letech k určité stabilizaci jejich počtů. Zajímavé je také poukázat na to, že se nyní v nezanedbatelné míře využívají i v případech závažnějších forem kriminality, což vyplývá z počtů dohod schválených krajskými soudy.

Výrazné zkrácení řízení před soudem je spojeno též s institutem prohlášením viny dle § 206a TrŘ. V tomto kontextu by bylo přínosné znát i údaje o počtech věcí před soudem, které tímto způsobem skončily. Ty se zatím statisticky nesledují.

Graf 4: Počty fyzických osob vyřízených schválením dohody o vině a trestu (rejstřík T)

^{Pozn.: Jedná se o fyzické osoby bez věcí Tm (mladiství)
Pramen: Trestní příkazy, podmíněné zastavení, narovnání, dohody o vině a trestu - OS; Výkazy o pohybu trestní agendy u krajských soudů,
Rejstřík T - Krajské soudy, Přehledy soudních agend, Ministerstvo spravedlnosti CSLAV}

V případě mladistvých připadá tento odklon do úvahy pouze za situace, že v době jeho aplikace již dovršili 18. rok věku.  Dle údajů z CSLAV – Výkazy o pohybu trestní agendy ve věcech mladistvých u OS a KS je pak možné poukázat na to, že do roku 2021 došlo ke schválení dohod o vině a trestu zcela výjimečně. V letech 2021-2023 se pohybovaly mezi 12-25 případy ročně.

U schválených dohod o vině a trestu u právnických osob lze zaznamenat obdobný trend jako u osob fyzických. Do roku 2019 k nim dochází jen výjimečně. Výrazný nárůst vzhledem k předchozímu období lze pak zaznamenat především od roku 2021, poté jejich počty spíše kolísají. V roce 2023 bylo možné zaznamenat pokles vzhledem k předchozímu roku. Poukázat lze zároveň na to, že k nim velmi často dochází před krajskými soudy.

Graf 5: Počty právnických osob vyřízených schválením dohody o vině a trestu

^{Výkazy o pohybu trestní agendy u okresních a krajských soudů, Rejstřík T - počet právnických osob - Okresní a Krajské soudy, Přehledy soudních agend, Ministerstvo spravedlnosti CSLAV.}

Odklony s restorativními prvky 

Kromě přípravného řízení mohou být odklony realizovány také v řízení před soudy. Zpravidla k tomu dochází před soudy 1. stupně.

V případě odklonů s restorativními prvky aplikovanými před okresními soudy je třeba poukázat na v zásadě setrvalý pokles jejich aplikace. Kromě důvodů, které mohou ovlivňovat jejich aplikaci i v přípravném řízení (blíže zde). Zároveň je třeba poukázat, že právě v řízení před soudem lze nižší počty těchto odklonů, zejména od roku 2022 vzhledem k předchozímu období, patrně vysvětlit zvýšenou aplikací dohod o vině a trestu a zřejmě i institutu prohlášení viny dle § 206a TrŘ prohlášení viny. Narovnání je využíváno, obdobně jako v přípravném řízení jen ve velmi omezené míře.

Graf 6: Odklony s restorativními prvky u fyzických osob v trestním řízení před okresními soudy v abs. číslech

^{Pozn: včetně obvodních soudů v Praze a Městského soudu v Brně. Bez případů Tm (mladiství). Pramen: Přehledy soudních agend – Trestní příkazy podmíněné zastavení, narovnání, dohody o vině a trestu u OS, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV.}

Zajímavé je, že obdobný trend, tj. pokles v posledních třech letech sledovaného období, je patrný i v případě osob projednávaných před soudy pro mládež. I zde je pak nutné zmínit obecné faktory, které k tomu mohli přispět (zde). Vliv dohod o vině a trestu by u mladistvých neměl být tak výrazný, i když částečně by k tomu přispět mohl (blíže zde). Zároveň je tedy zřejmě třeba vzít v úvahu jak tyto dohody, tak i možnost realizace prohlášení viny dle § 206a TrZ.  Poklesem podílu dosud netrestaných to zcela vysvětlit nelze, neboť zde došlo k nepatrnému poklesu jejich podílu až v roce 2023. Narovnání je před soudy pro mládež aplikováno zcela výjimečně a také odstoupení od trestního stíhání je využíváno jen ojediněle s tím, že jeho význam od roku 2015 ještě více poklesl.

Graf 7: Odklony s restorativními prvky u mladistvých v trestním řízení před okresními soudy v abs. číslech

^{* včetně obvodních soudů v Praze a Městského soudu v Brně.
Pramen: Rejstřík Tm (mladiství). Pramen: Přehledy soudních agend – Trestní příkazy podmíněné zastavení, narovnání, dohody o vině a trestu u OS – mladiství, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV.}

Ukládání trestních sankcí

Nepodmíněný trest odnětí svobody

Jedním z tradičních ukazatelů trestní politiky je ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody soudy ve srovnání s alternativními tresty a alternativami k potrestání.  Při pohledu na absolutní počty ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody je zřejmé, že se amnestie v roce 2013 projevila i v nižších počtech ukládaných nepodmíněných trestů. To zřejmě také souviselo se zvýšeným podílem rozhodování trestními příkazy (blíže zde). Poté však počty ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody opět stouply. V roce 2017 opět klesly a poté se drží na celkem stabilní úrovni. Výjimku tvoří rok 2020, což lze přičíst situaci v souvislosti s pandemií Covid-19 (blíže zde). Poté však opět narůstají. V roce 2023 jsou dokonce nejvyšší v celém sledovaném období.

Graf 8: Počty fyzických osob, jimž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody

^{Pozn. včetně trestních opatření nepodmíněných odnětí svobody u mladistvých
Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak), Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV.}

Graf 9: Podíl osob s uloženými nepodmíněnými tresty odnětí svobody do 5 let na celkovém počtu odsouzených

^{Pozn. včetně trestních opatření nepodmíněných odnětí svobody u mladistvých
Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak), Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV.}

V tomto směru je důležité sledovat i uložené nepodmíněné tresty z hlediska jejich výměry.  Zde je patrný právě v posledních dvou letech nárůst „kratších“ nepodmíněných trestů do jednoho roku. Lze předpokládat, že zde může být určitá souvislost s širší aplikací institutu dohody o vině a trestu, resp. prohlášení viny dle § § 206a TrZ a poklesu aplikace rozhodování trestním příkazem.  K potvrzení této domněnky by ovšem bylo zapotřebí hlubší analýzy.

Trestní opatření nepodmíněného odnětí svobody je u mladistvých ukládáno po celé sledované období ve velmi omezené míře. Vývoj těchto počtů také do jisté míry koresponduje s vývojem počtů odsouzených mladistvých v systému trestní justice (blíže zde). Zejména v posledním roce je patrný výraznější nárůst vzhledem k předchozím letům. To může souviset také s poklesem dosud netrestaných mladistvých před soudy (blíže zde).  S ohledem na obecně velmi nízké počty je pak zároveň zachovat určitou míru opatrnosti při interpretaci těchto počtů.

Graf 10: Počty mladistvých, jimž bylo uloženo nepodmíněné odnětí svobody ^{Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) –mladiství – nestandardní sestavy, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV.}

Trendy v sankční politice 

V případě sledování podílu frekventovanějších sankcí ukládaných soudy jako hlavní je třeba uvést, že rok 2013 byl výrazně ovlivněn amnestií. To se projevilo především na velmi vysokém podílu podmíněného odsouzení a nízkém podílu nepodmíněných trestů odnětí svobody, a naopak také nižším podílu uložených obecně prospěšných prací. Mezi hlavní trendy v sankční politice uplatňované vůči fyzickým osobám ve sledovaném období lze označit zejména dlouhodobý pokles podílu podmíněného odsouzení, které však po celé sledované období zůstává nejčastěji ukládanou sankcí. Zároveň je patrný postupný nárůst podílu peněžitého trestu od roku 2016. Ten se na počátku sledovaného období pohyboval kolem 3-4 %. V posledních letech je mezi 19 až 20 %. (k důvodům, které k tomu vedli blíže zde – ročenka 2022). Od roku 2018 je druhým nejčastěji ukládaným alternativním trestem, ukládaným jako hlavní sankce. Od roku 2021 se jeho podíl poměrně stabilizuje. Zároveň je třeba poukázat na to, že jeden ze zamýšlených cílů, tj. snížení ukládání nepodmíněného trestu se nenaplnil. Podíl nepodmíněného trestu ve sledovaném období narůstá. Je zřejmé, že peněžitý trest funguje spíše jako alternativa pro podmíněné odsouzení. V případě podmíněného odsouzení s dohledem nelze pozorovat žádné zásadní změny, byť, zejména vzhledem k období před pandemií, jeho podíl mírně poklesl. Podíl obecně prospěšných prací je až na rok 2013 poměrně stabilizovaný.

Naopak dle CSLAV – Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak – ve velmi omezené míře se po celé sledované období ukládal alternativní trest domácího vězení. Dlouhodobě byl jeho podíl pouze 0,2 % a v posledních dvou letech jen 0,1 %. Jeho velmi omezená aplikace souvisí s především s problémy se zajištěním jeho výkonu prostřednictvím elektronického monitoringu (blíže např.  zde – ročenka 2022). V roce 2023 byl uložen pouze 64 odsouzeným. V červnu 2024 byl Probační a mediační službou po výběru nového dodavatele spuštěn elektronický monitorovací systém v ověřovacím provozu (blíže zde - Probační a mediační služba spustila elektronický monitoring v ověřovacím provozu v praxi - PMS - Probační a mediační služba PMS – Probační a mediační služba (pmscr.cz). Nicméně zároveň existují poznatky z praxe (blíže Scheinost et. al.  - Scheinost, M., Háková, L., Rozum, J., Tomášek, J., & Vlach, J. (2014). Sankční politika pohledem praxe. Institut pro kriminologii a sociální prevenci.), že jeho širší aplikaci mohou bránit i další překážky.

Graf 11: Vývoj podílu vybraných sankcí, ukládaných jako hlavní, fyzickým osobám v %

^{Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak), Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV.}

Velmi odlišná situace je v případě sankční politiky uplatňované vůči mladistvým. Opět je třeba vzít do úvahy, že rok 2013 je ovlivněn amnestií. V zásadě však v rámci sledovaného období nelze u jednotlivých sankcí pozorovat nějaké výraznější odchylky či trendy. Po celé sledované období je výrazně nejčastěji ukládaným alternativním trestním opatřením podmíněné odsouzení. Druhým nejčastěji ukládaným trestním opatřením jsou obecně prospěšné práce, jejich podíl mírně kolísá. Ve výraznější míře než u celkové populace odsouzených lze pak pozorovat ukládání sankcí s prvky dohledu, zejména podmíněného odsouzení s dohledem. Zde lze pozorovat nepatrný nárůst ve srovnání s počátkem sledovaného období. Mírně klesá využívání upuštění od uložení trestního opatření, zejména v posledním roce to pak platí i pro podmíněné upuštění od uložení trestního opatření. Od covidového období, vyjma roku 2022, je patrný mírný nárůst podílu nepodmíněného trestního opatření odnětí svobody poté, co se dlouhodobě udržoval kolem 5 % (k možnému vysvětlení blíže zde).

Graf 12: Vývoj podílu vybraných sankcí, ukládaných soudy jako hlavní, mladistvým v %

^{Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) –mladiství – nestandardní sestavy, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

V případě sankcí ukládaných jako hlavní právnickým osobám je možné konstatovat, že po celé sledované období byly ukládány především peněžitý trest a zákaz činnosti. Jejich podíly se příliš nelišily. Určitý obrat lze zaznamenat v posledních dvou letech, kdy se peněžitý trest stává dominantní sankcí. Zároveň je třeba zmínit, že nezanedbatelný podíl po celé sledované období má trest zrušení právnické osoby, který byl původně zamýšlen jako jakýsi výjimečný trest pro právnické osoby. Jeho poměrně rozšířená aplikace souvisí zřejmě s reakcí na tzv. prázdné schránky. V praxi je v této souvislosti poukazováno na náročnost jejich rušení prostřednictvím trestního řízení a je zmiňováno, že lze uplatnit rychlejší a efektivnější postupy k jejich zrušení mimo trestní právo (blíže Nejvyšší státní zastupitelství, 2019 - Nejvyšší státní zastupitelství. (2019) Zvláštní zpráva o poznatcích z aplikace § 8 odst. 5 a dalších ustanovení zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 183/2016 Sb. – k 7. 5. 2019. Zvláštní-zpráva-o-poznatcích-z-aplikace-§-8-odst.-5-a-dalších-ustanovení-zákona-o-trestní-odpovědnosti-právnických-osob-a-řízení-proti-nim-k-7.-5.-2019.pdf (verejnazaloba.cz)).

Graf 13: Vývoj podílu vybraných frekventovaných sankcí, uložených jako hlavní, právnickým osobám v %

^{Pozn: Vzhledem k nepatrným počtům odsouzených osob a uložených trestů v letech 2013-2014, je z hlediska vývoje podílu jednotlivých sankcí sledováno až období od roku 2015. 
Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených právnických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak), Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

Struktura sankcí ukládaných soudy jako hlavní v roce 2023

Při pohledu na detailní strukturu sankcí ukládaných soudy jako hlavní u fyzických osob v roce 2023 je možné konstatovat, že nepodmíněný trest odnětí svobody byl uložen necelé pětině odsouzených fyzických osob. Nevyšší podíl z alternativních sankcí má podmíněné odsouzení. Druhým nejčastěji ukládaným alternativním trestem je peněžitý trest. Mezi relativně často ukládané alternativní tresty pak lze zařadit obecně prospěšné práce a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem. Ostatní tresty a alternativy k potrestání jsou ukládány poměrně zřídka. Ve srovnání s předchozím rokem se struktura uložených sankcí téměř nezměnila (blíže zde – ročenka 2022).

Graf 14: Struktura sankcí ukládaných jako hlavní fyzickým osobám v roce 2023 v % 

^{Pozn: *Jiný trest – tresty propadnutí věci (náhradní hodnoty), zákaz pobytu, propadnutí majetku, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, a zákazu držení a chovu zvířat, pokud byly uloženy jako hlavní; Včetně odpovídajících trestních opatření.
Pramen: Přehled o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) – rok 2023, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV.}

Sankční politika uplatňovaná soudy vůči mladistvým se velmi výrazně odlišuje. Odráží se zde nejen obecný účel ZSM s důrazem na prevenci, reintegraci a odčinění újmy, ale také další specifické zásady v oblasti ukládání sankcí, včetně důrazu na to, aby sankce spojené s odnětím svobody byly ukládány jako ultima ratio. To se projevuje i ve struktuře sankcí uložených jako hlavní v roce 2023. Podíl nepodmíněného trestního opatření odnětí svobody je výrazně nižší – pouhých 8 %. Nejčastěji ukládaným trestním opatřením je podmíněné odsouzení – bylo uloženo více než polovině odsouzených (53 %). Poté, byť s výrazným odstupem, obecně prospěšné práce – uložené přibližně pětině mladistvých. Častěji než u dospělých jsou zde také využívány sankce s dohledem. Jde především o podmíněné odsouzení s dohledem. Hojněji jsou též využívány alternativy k uložení trestního opatření, i když jejich podíl není příliš vysoký. Ostatní sankce jsou ukládány velmi sporadicky, a to včetně peněžitého trestu či domácího vězení. V roce 2023 nebylo uloženo ani jedno trestní opatření domácího vězení a jen 16 peněžitých opatření. I když se ve srovnání s předchozím rokem struktura sankcí ukládaných jako hlavní v roce 2023 zásadním způsobem nezměnila, došlo k mírnému nárůstu podílu nepodmíněného trestu a obecně prospěšných prací, a naopak poklesu podmíněného odsouzení a podmíněného upuštění od uložení opatření (blíže zde – ročenka 2022).

Graf 15: Struktura sankcí ukládaných jako hlavní soudy mladistvým v roce 2023 v %

^{Pozn: *Jiná trestní opatření – trestní opatření zákazu činnosti, propadnutí věci (náhradní hodnoty), vyhoštění, domácího vězení, zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společné akce, zákazu držení a chovu zvířat a peněžitého opatření, pokud byla uložena jako hlavní. Pramen: Přehled o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) –mladiství – nestandardní sestavy – rok 2023, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

Graf 16: Struktura sankcí ukládaných soudy jako hlavní právnickým osobám v roce 2023 v %

^{Pramen: Přehled o pravomocně vyřízených právnických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) – rok 2023, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}