Trestní politika uplatňovaná v přípravném řízení
zpracovala: JUDr. Jana Hulmáková, Ph.D.
Zkrácené přípravné řízení a aplikace principu oportunity
Z hlediska hodnocení konkrétní trestní politiky má poměrně významný vliv, v jaké míře se v rámci přípravného řízení uplatňuje princip oportunity, tj, do jaké míry jsou využívány možnosti nestíhat trestné činy, o kterých se státní zástupce dozví, přestože jsou k tomu dány zákonné předpoklady. Tyto možnosti se promítají v aplikaci tzv. odklonů bez další intervence, které spočívají v možnosti zastavit trestní stíhání (resp. odložit věc) pro neúčelnost a dále využívání odklonů s restorativními prvky. Důležité je též sledovat, do jaké míry jsou využívány instituty, které mají sloužit k naplnění zásady rychlosti řízení (projednání věci urychleně bez zbytečných průtahů). V tomto směru je zajímavé se zaměřit nejen na to, v jaké míře jsou využívány různé zrychlené formy trestního řízení, jako je např. zkrácené přípravné řízení (dále ZPŘ) či právně odklony v trestním řízení, včetně těch, které však vedou k odsouzení pachatele, jako jsou např. dohody o vině a trestu.
Graf 6: Vývoj aplikace zkráceného přípravného řízení (%)
Pramen: Přehledy o vyřízených stíhaných a podezřelých fyzických osobách dle státních zastupitelství; Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV
V prvních dvou letech sledovaného období bylo zkrácené přípravné řízení aplikováno výrazně častěji než standardní přípravné řízení – v téměř dvou třetinách případů (viz Graf 6). Velmi rozšířená aplikace zkráceného přípravného řízení souvisela se změnami právní úpravy, které rozšířily možnosti jeho aplikace, prostřednictvím novelizace TrŘ zákonem č. 274/2008 Sb., s účinností od 1. 12. 2009. V souvislosti s tím bylo již dříve možné také zaznamenat pokles odklonů s restorativními prvky (Hulmáková & Rozum, 2012) či problémy s dokazováním v řízení před soudem a k prodloužení délky řízení od zahájení úkonů trestního řízení (Zeman et al., 2013).
Od roku 2015 dochází zřejmě zejména v důsledku stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. Tpjn 303/2014, k výraznému poklesu v jeho aplikaci. Od té doby je až do roku 2021 využívání standardního a zkráceného přípravného řízení v zásadě vyrovnané. Od roku 2022 je však patrný poměrně výrazný nárůst, téměř stejný zvýšený podíl lze pak zaznamenat i v roce 2023.
Zvýšení podílu věcí vyřizovaných ve zkráceném přípravném řízení je poměrně překvapivé. V souvislosti s dekriminalizací se dal očekávat pokles počtů bagatelních majetkových trestných činů, tedy věcí typicky projednávaných v přípravném řízení. Na druhou stranu je třeba říct, že s ohledem na inflaci se zřejmě vliv dekriminalizace snížil. Vysvětlit nárůst využívání zkráceného přípravného řízení v posledních dvou letech nelze ani nárůstem registrované kriminality (zde), neboť sice v posledních dvou letech došlo k nárůstu, nicméně počty skutků jsou stále nižší, než byly v období před pandemií covid-19, kdy se podíl zkrácených přípravných řízení pohyboval kolem 50 %.
Z hlediska struktury rozhodnutí v přípravném řízení po celé sledované období jednoznačně převažují případy, kdy se věc dostává do soudního stádia řízení, a to buď na základě obžaloby, návrhu na potrestání či návrhu na schválení dohody o vině a trestu – pohybuje se mezi 83-86 %. Podíl případů, kdy státní zástupci využívají principu oportunity, a to jak prostřednictvím odklonů s restorativními prvky, tak i odklonů pro neúčelnost bez další intervence, se po celou dobu také příliš nemění a je poměrně nízký.
Další informace o přípravném řízení, včetně např. délek řízení, poskytují podrobně každoroční Zprávy o činnosti státních zastupitelství za příslušný rok.
Graf 7: Druhy rozhodnutí v přípravném řízení včetně ZPŘ z celkového počtu vyřízených stíhaných a podezřelých fyzických osob (v %)
Pramen: Přehledy ze statistických listů SZ o fyzických osobách – Přehledy o počtu rozhodnutí, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV
