se
Prostory Městského státního zastupitelství v Praze se dne 24. října 2013 staly opět po roce místem konání diskusního setkání, které Česká národní skupina Mezinárodní společnosti pro trestní právo (AIDP) každoročně pořádá pro odborníky z oblasti trestněprávní teorie i praxe. Tentokrát se diskusní setkání zaměřilo na první poznatky z aplikace institutu dohody o vině a trestu, který byl do českého trestního práva zaveden s účinností od 1. září 2012. Navzdory tradičně komornějšímu formátu akce letos téma přilákalo zhruba třicet účastníků, mezi něž kromě členů České národní skupiny AIDP patřili soudci, státní zástupci, představitelé akademické sféry, Ministerstva spravedlnosti a Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Rovněž panel hlavních příspěvků byl sestaven tak, aby příspěvky odrážely teoretické i praktické aspekty tématu a zahrnuly i pohled ze zahraničí. Teoretické zhodnocení institutu dohody o vině a trestu ve svém příspěvku provedl JUDr. Filip Ščerba, Ph.D., z katedry trestního práva Právnické fakulty UP v Olomouci, poznatky z některých prvních příkladů jeho aplikace v české justiční praxi prezentoval JUDr. Miroslav Čapek, soudce Okresního soudu v Teplicích, a zkušenosti s aplikací obdobného institutu na Slovensku, kde jej tamní právní řád zná již od roku 2005, popsala doc. JUDr. Miroslava Vráblová, Ph.D., z katedry trestního práva a kriminologie Právnické fakulty TU v Trnavě.
Jak hlavní příspěvky, tak i bohatá a místy i vzrušená diskuse naznačily, že dohoda o vině a trestu je zajímavým institutem s nezanedbatelným potenciálem v oblasti zjednodušování trestního řízení, ovšem zároveň – vzhledem k tomu, že v rámci kontinentálního právního systému se jedná o zcela cizorodý prvek – také institutem velmi kontroverzním. Nevyhnutelné kolize s některými základními zásadami českého trestního práva procesního se zákonodárce snažil minimalizovat určitými legislativními prostředky. Justiční praxe se při aplikaci dohody o vině a trestu musí vypořádávat s řadou problémů a nejasností, a v celém kontextu českého trestního procesu se za současného stavu k jejímu častějšímu využívání nestaví jednoznačně pozitivně. Poznatky ze Slovenska nicméně naznačují, že při vhodné právní úpravě si takový institut může získat velkou oblibu i ze strany státních zástupců a soudců v systému kontinentálního práva.
Písemné verze příspěvků (či jejich shrnutí) budou s laskavým svolením autorů doplněny pod odkaz u jejich jmen postupně, jakmile je autoři dodají.