„Oběti známé, neznámé“ – IKSP uspořádal odborný workshop věnovaný problematice obětí trestných činů

Institut pro kriminologii a sociální prevenci uspořádal 14. května 2025 v Justičním areálu Na Míčánkách v Praze odborný workshop, věnovaný problematice obětí trestných činů v České republice. Workshop se setkal s velkým zájmem, zúčastnila se ho téměř stovka odborníků – zástupců ministerstev, Probační a mediační služby ČR, Policie ČR, státní správy, soudců, neziskových organizací a dalších.

Setkání zahájili ředitel IKSP Petr Zeman a náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, který má problematiku obětí trestných činů ve své gesci. Ten vyzdvihl přínos workshopu s tímto tématem a výzkumnou činnost IKSP: „Správná, udržitelná a dlouhodobá rozhodnutí by měla být opřena o objektivní skutečnosti a data“, uvedl.

Na workshopu byly v šesti příspěvcích představeny poznatky z viktimologických výzkumů IKSP a šetření, zabývajících se oběťmi trestných činů. Úvodní příspěvek Michaely Roubalové byl věnován stručnému přehledu problematiky obětí trestné činnosti v ČR a zaměřil se na formální úpravu postavení obětí a její realizaci v praxi. Pozornost byla věnována i tomu, co o obětech víme z dostupných dat a výzkumů. Právě na viktimologické výzkumy IKSP se zaměřila návazná prezentace Jakuba Holase. Ten shrnul nejen historii těchto výzkumů, ale zejména hlavní poznatky z posledních dvou reprezentativních šetření. Popsány byly odlišnosti a posuny ve zkušenostech respondentů s vybranými druhy deliktů a také to, zda tyto delikty ohlásili policii a zda vyhledali odbornou pomoc při řešení následků útoku.

Tématu domácího násilí a jeho obětem v sítu trestní justice se v dalším příspěvku věnovala Hana Přesličková. Oběti domácího násilí potřebují komplexní péči, která vyžaduje adekvátní rychlou reakci a komplexní služby zasahující do mnoha oblastí rodinného života. Ucelená data, mapující počty a další důležité charakteristiky týkající se obětí a případů domácího násilí, ovšem chybí. V příspěvku byly představeny charakteristiky nejzávažnějších projevů domácího násilí, jeho obětí i pachatelů, ale i vztahových a sociálních podmínek v rodinách, v nichž se domácí násilí vyskytuje. Byla rovněž prezentována reakce trestní justice na tyto nejzávažnější projevy se zřetelem k potřebám obětí domácího násilí.

V dalším bloku workshopu se ve svém příspěvku Jan Tomášek a Michal Špejra zaměřili na potřeby obětí trestné činnosti v kontextu restorativní justice. Podle zastánců restorativní justice mají oběti trestné činnosti řadu potřeb, které současné a na ukládání trestů přednostně orientované justiční systémy nedokážou uspokojivě řešit. Jedná se mimo jiné o touhu získat o daném skutku a jeho okolnostech dostatek relevantních informací, sdělit pachateli, jaké následky jeho chování reálně mělo, nebo vyjádřit vlastní názor na to, jakým způsobem by měl být celý případ vyřešen. Kriminologické výzkumy by nám měly odpovědět na otázku, zda tato teorie odpovídá skutečnosti, a především pak na to, zda restorativní opatření typu mediace nebo rodinné skupinové konference představují efektivní cestu, jak uvedené potřeby uspokojit. V příspěvku byly zmíněny empirické studie zahraniční, ale především ty, které v uplynulých letech uskutečnil IKSP. V závěru byl představen také aktuálně řešený výzkumný úkol, zabývající se možností využití restorativních postupů v případech pachatelů trestných činů se závažnými následky, kteří si odpykávají trest odnětí svobody.

Příspěvek Lucie Hákové se zaměřil na typické charakteristiky zobrazování obětí v médiích a specifika vnímání obětí trestné činnosti veřejností. Na základě analýz mediální reprezentace kriminality představil, jak bývá o obětech trestné činnosti typicky informováno, jaké charakteristiky obětí jsou nejčastěji v médiích tematizovány a v souvislosti s jakými trestnými činy. Podobu mediální reprezentace obětí trestné činnosti dal do souvislosti s jejich stereotypním vnímáním ze strany veřejnosti a dílčími výstupy vybraných výzkumů veřejného mínění.

Jaké nové oběti mohou přijít s novými digitálními technologiemi? Na toto téma se ve svém interaktivním příspěvku zaměřila Kateřina Kudrlová. Nástup digitálních technologií rozšířil řady obětí v důsledku rozšířeného spektra i umocnění některých poškozujících jednání.  Kromě majetkové kriminality jde i o různé podoby virtuálního násilí, přičemž obojí zřejmě stále více ovlivní především používání umělé inteligence.

V odpolední části workshopu se uskutečnila panelová diskuse, ve které pozvaní odborníci hledali odpověď na otázky, co by pomohlo zlepšit situaci obětí v České republice. Odborníci se shodovali na tom, že za poslední dvě dekády se pro podporu a ochranu obětí trestné činnosti v ČR uskutečnilo nemálo pozitivních změn, byla přijata řada legislativních opatření a uskutečněna řada strategických kroků, přesto nelze hovořit o tom, že by v ČR existoval funkční systém pomoci a podpory obětí trestné činnosti. Odborníci se dotkli několika zásadních oblastí, kde často zmiňovali na jedné straně pozitiva a zároveň negativa, spojená právě s konkrétními tématy.

V závěru byla v diskusi identifikována snaha na všech úrovních spolupracovat a shodnout se na vytvoření optimálního, kvalitního a funkčního řešení, z něhož by měly benefitovat oběti trestných činů jako osoby, kterým je třeba věnovat pozornost a které nemusí své potřeby hájit ani se jich složitě domáhat. Odborná debata úzce navazovala na témata, která se v příspěvcích a prezentacích výzkumných pracovníků IKSP objevovala jako klíčová a odrážela reálné potřeby v této oblasti. Zazněla pozitivní zpětná vazba na řadu poznatků, která může IKSP napomoci upřesňovat a orientovat pozornost svých výzkumných aktivit ještě více na aktuální a palčivá témata potřebná pro praxi a pomoci tak poskytovat více relevantních, na evidenci založených poznatků.

Panelovou diskusi řídil a celým workshopem provedl zástupce IKSP Michal Špejra.

Výstupy z diskuse jsou zveřejněny v samostatném článku.

Prezentace z jednotlivých příspěvků: 

• Co (ne) víme o obětech: teorie, legislativa a výzkum
  Michaela Roubalová 
• Viktimologické výzkumy IKSP
  Jakub Holas 
• Domácí násilí a jeho oběti v sítu trestní justice. Špička špičky ledovce? 
  Hana Přesličková 
• Potřeby obětí trestné činnosti a restorativní justice: slibná teorie, nebo i výzkumem ověřená a účinná praxe?
  Jan Tomášek, Michal Špejra 
• Oběti trestné činnosti: stereotypy, mediální reprezentace a veřejné mínění
  Lucie Háková 

Publikace z výzkumů IKSP jsou volně ke stažení ZDE.

Informace k výzkumné činnosti IKSP najdete ZDE.

Bližší informace k workshopu:
Mgr. Hana Přesličková, výzkumný pracovník, hpreslickova@iksp.justice.cz, +420 257 104 107